Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tvarovani a rez citrusu

8. 12. 2007

Tvarování a řez citrusů

 

U citrusů se podobně jako u našich ovocných stromů používá a doporučuje zejména kotlovitá koruna popř. kotlovitá s terminálem na různě vysokém kmínku. Důvodem je zejména potřeba dobrého osvětlení koruny, odvozená jak z pěstitelských oblastí, tak ze zkušeností s našimi ovocnými stromy.

Zatímco tyto tvary jsou vhodné do volné půdy skleníku, kde světlo dopadá ze všech stran a během léta takřka shora, v bytech je situace zcela jiná. Rostliny jsou umisťovány zprvu na parapety oken, později kvůli své velikosti na podlahu blízko oken. Světlo dopadá na rostlinu pouze z jedné strany a navíc se jeho intenzita snižuje se čtvercem vzdálenosti. Pouhý 1m od okna je již pro citrusy kritická. Velké rostliny s kotlovou korunou tak jsou svými jednotlivými částmi v diametrálně odlišných světelných podmínkách. Pokud nechceme intenzivně přisvětlovat, nezbývá, než přizpůsobit tvar rostliny přirozenému jednostrannému osvětlení.

Výsledným vhodným tvarem do bytů tak jsou u starších rostlin jednak palmety, jednak ploché stěny. Rostliny jsou vyvazovány na mřížové konstrukce a jejich výhony se zpravidla ponechávají volně růst přirozeným prodlužovacím růstem bez řezu.

Já jsem vzhledem ke svému způsobu pěstování zkusila v posledních letech ještě jiný tvar – štíhlé vřeteno.

 

Co je štíhlé vřeteno? Zde bych uvedla definici ze zajímavé brožurky „Štíhlá vřetena na zahrádce“:

Jedná se o moderní, poměrně jednoduchý tvar zakrslého ovocného stromu, který při dodržení potřebných pěstitelských podmínek dává vysoké úrody velmi kvalitního ovoce. V porovnání s kmennými tvary ale vyžaduje zvýšenou pěstitelskou péči a lepší výživu.

Zajímavé jsou i další informace:

Jako štíhlá vřetena se doporučují pěstovat jabloně, hrušně, třešně a slivoně.  Stromy se sázejí do řad ve sponech od 0,80 do 1,20m s výškou stromu 2,20 až max. 2,50m. Optimální šířka štíhlého vřetene je 1,20m při konečné výšce stromu 2,20m.  Malé stromy s úzkou, kuželovitou korunou se snadno ošetřují, jsou dobře prosvětlené a mají proto kvalitní ovoce. Plodnost začíná ve 2. roce po výsadbě, do plné plodnosti se dostávají už v 5. roce. Plná plodnost stromu trvá asi 20 let..

Úspěšnost štíhlého vřetene je dána také tím, že tento tvar se velmi blíží přirozenému tvaru stromů, jak by rostly bez zásahu pěstitele. Cílem je nikoliv bujný, ale tzv. „zklidněný“ růst stromu s vyváženým růstem a plodností. Podmínkou je zakrslá podnož, tlumící bujný růst, a kvalitní, zdravá, výkonná odrůda bez sklonu ke střídavé plodnosti. Čím výše je roub na podnož aplikován, tím větší má podnož vliv (zejména s ohledem na brždění růstu). U jabloní je výška kmene štíhlého vřetene 40 až 50cm (při konečné výšce stromu 2,20m).

Po celou dobu životnosti štíhlého vřetene je potřeba opěrný kůl s výškou cca 2,5m (40cm do země). Kůl je umístěn cca 10cm od kmene a slouží jednak jako opora kmene, jednak k vyvazování větví do vodorovné polohy. Vyvazováním větví do vodorovné polohy se brzdí růst stromu a přibližuje jeho plodnost. U bujně rostoucích odrůd se větve vyvazují až do polohy mírně skloněné (převislé). Dominantní je pouze terminál. Je zásadní snaha, aby strom dosáhl požadované výšky co nejdříve.

Řez je první 4 až 5 let výchovný, později udržovací. Kolmo rostoucí výhony v koruně se buď odstraňují nebo vyvazují do vodorovné polohy. Zahušťující výhony se odstraňují – koruna musí zůstat vzdušná a dobře prosvětlená.

Pro klasické kmenné tvary jabloní se nejčastěji považuje za optimální násadu plodů v poměru 1 plod na 30 až 40 listů. V případě zákrsku na slabě rostoucích podnožích stačí na výživu 1 plodu 20 až 25 listů.

V nejlepších pěstitelských podmínkách, u nejvýkonnějších odrůd a v případě tvarů, jako je štíhlé vřeteno, může být počet listů na 1 plod ještě daleko nižší … 5 až 7 listů.

Tolik o štíhlých vřetenech u jabloní, hrušní, slivoní a třešní.

 

Analogie s citrusy, byť pěstovanými v nádobě, tak, jak jsem ji zatím mohla pozorovat, je také velice zajímavá.

Úzký tvar – je velikou výhodou při zimování jak na okně, tak ve skleníku. Nevadí, když je rostlina v nádobě relativně vyšší (1,50 až 2,0m), výšku prakticky omezuje pouze výška okna či zimovacích prostor, ale limitní je právě šířka. Na okně kvůli jednostrannému osvětlení i sálavému teplu od topného tělesa na zadní stranu stromku, ve skleníku kvůli místu. Pokud udržujeme šířku stromu na šířku nádoby, pak je to zcela optimální (pro naše uskladnění i s ohledem na rostlinu). V létě venku pak je rostlina osvětlena skoro ideálně.

Zakrslá podnož – v mém případě se jedná o trifoliátu, která svými vlastnostmi splňuje požadavky na kvalitní zakrslou podnož pro štíhlé vřeteno.

Vyvazování větví a opěrný kůl – kůl je naprostou nezbytností, pokud chcete u citrusů udržet rovný růst terminálu. Já jej mám zastrčen blízko u kmínku, protože citrusy mají na rozdíl od našich ovocných stromů přece jen měkčí výhony, které dřevnatí později. Ke kůlu vyvazuji kruhovitě i boční větve, které nechávám v prodlužovacím růstu a nechci je odstraňovat či podstatně zkracovat. Navíc když mi narůstají plody na slabším výhonu, zajistím jej proti zlomení vyvázáním ke kůlu. V mém případě nádobového pěstování ale nedávám definitivní oporu hned, ale při každém přesazování rostliny ji dle jejího růstu měním za větší a silnější.

Požadavky na lepší výživu – u rostlin v nádobách je kvalitní půda a výživa samozřejmostí (a nebo by aspoň měla být).

Řez – je v podstatě dost analogický s našimi ovocnými stromy. Pokud zimujeme citrusy v chladném skleníku s dormancí, pak tu v podstatě není rozdíl ani v termínech řezu.

A konečně plodnost. Údaj o počtu potřebných listů u jednotlivých tvarů našich jabloní je až zarážející. 30 až 40 listů na plod u vysokokmene (srovnatelné s nároky pomerančovníku), 20 až 25 listů u zákrsku (srovnatelné s mandarinkami) po 5 až 7 listů u štíhlého vřetene!! Tohle lze srovnat snad jen se zcela maloplodými citrusy a příbuznými rody – kalamondin a kumkvaty. A i tam bychom asi dost váhali, zda těch plodů není vzhledem k listům moc. I když…

Tato výkonnost je kromě jiného dána optimálním využitím energie stromem, kdy zakrslost díky podnoži a růstový tvar jen kmene bez kosterních větví zkracuje dráhy energie od kořenů ke koncům větví a k plodům. Moje dosavadní zkušenost potvrzuje, že podobných neuvěřitelných výsledků lze dosáhnout i u citrusů.

 

Zkušenosti z pěstování

Mojí první vlastně pokusnou rostlinou byl (kupodivu) řízkovaný citroník, údajně odrůdy Genoa. Právě kvůli omezení velikosti jsem jej před 4 lety začala zapěstovávat jako štíhlé vřeteno (sama jsem to pracovně nazývala „šplhavou korunou“). Citroník zakvetl druhým rokem a přinesl 1 plod váhy 215g. Byl zimován jako i další zimy v pokoji s Meyerem na jižním okně. Příští rok již začal štíhlé vřeteno opravdu připomínat a sklidila jsem na něm 4 plody cca po 100 až 110g. Následující rok (2006) se jakoby zbláznil. Kvetl skoro celou zimu, pak i jaro a léto jen s krátkými přestávkami a nasazoval a nasazoval. Přes silnou redukci plodů na něm nakonec zůstalo v různých stadiích velikosti 30 plodů! Listů mohl mít asi 100. Byla to naprosto likvidační násada, ale byl tak pozoruhodný, že jsem jej obětovala pro výstavu. Byla jsem smířená s tím, že zimu zřejmě nepřežije. Citroník kupodivu přežil nejen zimu, postupně dorůstalo a dozrávalo všech 30 plodů (prvních asi 6 jsem sklidila hned po výstavě), poslední byly již poměrně malé kolem 40 až 50g na plod, v zimě opadly jen starší listy z generační výměny a na jaře začal již venku přirůstat! Letos během letnění samozřejmě nekvetl, jen se zotavoval a přirůstal a poupata začal nasazovat doma na svém obvyklém zimovišti na okně…

Rok po tomhle citroníku jsem začala jako štíhlá vřetena zapěstovávat i další citrusy – mandariny unshiu, citrumelo z Batumi, C. hassaku i pomerančovníky. Vše na podnožích trifoliát, některé i na citrumelech či citranžích. Zatím je nejviditelnější úspěch u mandariny Okitsu, která byla na výstavě jak loni, tak i letos. Okitsu byla roubována v r. 2003, takže je letos teprve 4 letá. Loni (2006) měla na svoji 1. plodnost 5 plodů, když jsem si myslela, že si je ještě vyredukuje sama, a jejich velikost byla na počet plodů a stáří rostliny opravdu nečekaná: 4 plody s hmotností 95 až 100g, poslední menší „jen“ 70g. Plody s vynikající chutí již počátkem listopadu (nejméně dva týdny přetažené). Letos jsem čekala, že bude odpočívat, třeba ani neporoste, ale ta loňská plodnost jakoby snad ani nebyla – mandarina bujně přirostla, musela jsem dost zatípávat konce výhonů, postupně vykvetla 3 poupata a z nich se nasadily plody. První nasazený plod byl skutečně hodně velký (74x54mm a hmotnost 160g!), další dva, nasazené až v červnu, už nestačily dorůst. Ale i tak potvrzují, že štíhlé vřeteno lze úspěšně využít i u citrusů v nádobách.

Zajímavý „případ“ je i mandarina Carvalhais. Té to trvalo velmi dlouho, než se „rozjela“, byla roubována už v r. 2000 (koupila jsem ji na výstavě) a začala trochu růst až v r. 2003, do té
doby víceméně živořila, aklimatizace u mne jí trvala skoro dva roky. Teprve když jsem jí vyvázala terminál, začala růst a v r. 2005 poprvé zaplodila (3 plody). Následující rok měla jen jediný květ (a z něj se pak vyvinul plod), letos nekvetla vůbec, ale přirůstala "jako blázen", musela jsem dost zaštipovat (a také jsem brala rouby). Větve jí rostlou sice v ostrém úhlu, ale jak se prodlužují, tak se samy sklánějí k zemi. Z pochopitelného důvodu preferuji hlavně nejprve růst (zvláště po relativně nadměrné plodnosti), takže to dělám spíš
obráceně, než je u štíhlého vřetene obvyklé: když se nasadí plody, vyvazuji zpět do úhlu kolem 45° od vertikály - už proto, aby se mi neulomily poměrně slabé větve. Právě na
Carvalhais jsem nejvíce zvědavá příští rok. I proto, že se zřejmě jedná o zajímavou mutaci (viz na mých mateřských stránkách článek "Netypické plody"). Odrůda mívá sklon ke střídavé plodnosti (byť to literatura běžně neuvádí) a navíc musíme také zohlednit poslední dvě naprosto neobvyklé zimy - předloni dlouhá a extrémně mrazivá (v mém skleníku jedno ráno -5 až -6°C), loňská skoro bez mrazu s následným přemnožením všech možných savých škůdců.
Výborně se dají jako štíhlé vřeteno tvarovat také pomerančovníky.  Je zajímavé, že v mých podmínkách zejména pupečné odrůdy. Navelina, která je roubována na citranži Carrizo, se nemusela tvarovat vůbec – jako štíhlé vřeteno si roste sama bez mého zásahu, jen zaštipuji konce letorostů. Větve zatím nechávám růst v jejich ostrém úhlu, ale od příštího jara je již začnu kvůli nástupu plodnosti vyvazovat do vodorovné polohy.

V současnosti nechávám růst kulovitou korunu jen mandarinkám typu C. clementina a C. deliciosa (středozemní), které si tak rostou samy a všem pokusům o jiné tvarování úspěšně odolávají, a bonsajové či keřové formy (C. myrtifolia – myrtolistá bigarádie, C. aurantifolia – kyselý lajm).

 

Na závěr nemohu opomenout upozornit na článek z časopisu Citrusář, ročník 1996. č.2, o pěstování citrusů jako štíhlých vřeten ve volné půdě skleníku. O tomto článku jsem se žel dozvěděla až v posledních dnech. Ale svým pěstováním jsem alespoň potvrdila, že to jde i v nádobách.

 

Prosinec 2007

 

Náhledy fotografií ze složky Stihle vreteno

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA