Jdi na obsah Jdi na menu
 


C. leiocarpa – šiva mikan

7. 12. 2013

C. leiocarpa Hort. ex Tan.– šiva mikan

C.leiocarpa Hort. ex Tan. (Tanaka č. 154) -  je raná maloplodá, širokolistá mandarinka japonského původu, kde je známá pod jménem šiva mikan. Roste zakrsle jako keř nebo strom, větve jsou silné, někdy s trny. Květy jsou drobné ve velkém počtu. Plody jsou malé průměru 25 až 40mm, oranžově žluté, zploštělé. Tenké oplodí brzy pufne, dužnina je jemná, příjemně nakyslá, kvalitní s velkým počtem polyembryonický semen. K nám byla dovezena z Kyjeva a Batumi. Je přizpůsobivá a vhodná pro bytové pěstování.

Šiva mikan byl další mandarinkou, která mne dle popisu v literatuře zaujala pro možnost pěstování v bytě a já se ho proto rozhodla vyzkoušet ve svých podmínkách. Rostlinu jsem získala v r. 2008 z Adava, roubovanou na citrumelu. Měla již poměrně pěkně vytvarovanou korunku, tak jsem ji odhadovala na loňský roubovanec. Přestože jsem ji chtěla vyzkoušet v bytových podmínkách, po letnění na zahradě jsem ji nechala zimovat ve svém jen mírně temperovaném skleníku. Zimu přečkala ve velmi dobrém stavu a následující jaro 2009 poprvé zakvetla. Nasadila 30 poupat, první 2 (obě se zdvojenými okvětními plátky) rozkvetla 2.5., poslední se rozvilo 21.5. Nasazené plůdky brzy opadly a rostlina při letnění pěkně přirůstala.

V r. 2010 kvetla rostlina (na moje podmínky) velice brzy a jako jedna z prvních. Nasadila však jen 6 poupat, která rozkvétala od 24.4. do 29.4. Ze všech květů se sice vytvořily plůdky, ty však ale 10.7. společně všechny samovolně opadly. Zimování bylo od půli listopadu opět ve skleníku.

Plodů jsem se konečně dočkala v r. 2011 – rostlina nasadila 35 poupat, která postupně nakvétala od 16.5. do 25.5. Po dílčí probírce nakonec na rostlině zůstalo 16 plodů, se kterými byla na podzim vystavena na naší klubové výstavě v BZ. Po návratu domů jsem ji umístila nejprve do vstupní haly, pak na horní polici své zimní minizahrádky a čekala na dozrání plodů. Ale místo vybarvování plodů došlo k jejich postupnému samovolnému opadu ještě před dozráním. První 2 plody opadly 24.11. po mírném přisušení rostliny. 1. plod začínal nažloutávat, byl mírně zploštělý, váha 21g, průměr plodu 34x32mm, poměrně dobře loupatelné tenké oplodí (cca 1,5mm) bylo s větším množstvím silic. Dužnina tmavě žlutá, 9 segmentů (8 stejných, 9. menší), šťavnatá, osvěživá, nakyslá (jako mírně sladký citron) byla s 5 žlutozelenými semeny ve dvojích tvarech – 3 semena byla dlouhá, užší (2,5x9mm), dvě zploštělá s oválným průřezem (2,5až 4,5 x 9mm) a krátkou špičkou. Tvar zřejmě závisel na opylení. 2. plod byl tmavě zelený, váha 22g, průměr 35x32mm – pro „dojití“ jsem ho na pár dní uložila do sáčku s jablky.  Další plody postupně opadávaly během listopadu a všechny evidentně „podtržené“. 11 z nich jsem nechala „docházet“ v sáčcích s jablky a pak společně zvážila. Celková váha 325g, jednotlivá váha 21, 29, 42, 37, 24, 32, 36, 30, 27, 17 a 28g, průměry plodů 33 x 27, 38 x 33, 34 x 32, 39 x 34, 42 x 37, 37 x 32, 39 x 35, 38 x 34, 41 x 35, 40 x 34 a 44 x 37mm. Předposlední 2 plody, spadlé 27.11., byly s nahnědlým oplodím, dužnina s 8 segmenty žlutá, mírně naoranžovělá, kyselosladká až nasládle kyselá, osvěživá, chutná. Poslední plod opadl 6.12. Byl světle zelený, částečně žlutozelený, váha 28g, průměr 38x22mm, oplodí tl. 1,5mm lehce loupatelné, aromatické, dužnina žluto oranžová s 10 segmenty a 18 většinou zakrnělými semeny, šťavnatá, kyselosladká, chutná, osvěživá.

Rostlinu jsem přes zimu nechala na současném místě, ale během zimy jí začaly černat výhony, musela několikrát provést hluboký řez, ale rostlinu jsem nezachránila. Odumřela i včetně podnože.

Nevím, kde jsem tehdy udělala chybu, (možná jsem ani žádnou neudělala) – nejpravděpodobnější je „záchranné“ přelití po mírném přeschnutí plody silně zatížené rostliny a rozvoji kořenové hniloby s následkem úhynu celé rostliny. Pokud je podnoží řízkované citrumelo (jako v tomto případě), které je velmi citlivé na přemokření zejména v chladu nebo v době vegetačního klidu (nastává u mne i při teplém zimování v pošmourných dnech zimy), je úhyn rostliny nebo její ušlechtilé části žel dost častý…

Pokud budu hodnotit zkušenost s odrůdou: plody mne trochu překvapily – některé byly větší, než udávala literatura, přesto, že byly vypěstovány na rostlině v nádobě (tedy v podstatě na „bonsaji“), od chuti jsem ale po pravdě čekala trochu víc. Musím ale brát v úvahu, že plody samovolně opadávaly mírně „podtržené“ před dozráním či plným vybarvením a rostlina se jich zřejmě ve snaze o záchranu předčasně zbavovala.

Šiva mikan je pro mne nicméně natolik zajímavý, že jsem si z letošního klubového zájezdu do Adava dovezla (mimo jiné) novou rostlinu. Myslím, že by tato odrůda mohla být dobrou možností pro pěstitele v bytech.

Dobře vyvinutá semena jsem postupně vysela do společného kelímku. Jejich klíčivost byla dobrá, vzešlo 8 rostlinek s různou vitalitou růstu. Dva nejsilnější semenáčky v červnu 2013, kdy jsem rostliny z množárny konečně rozsazovala, dosahovaly cca 30cm výšky a průřez kmínku cca 3,5 až 4mm, dvě nejslabší v té době mají asi 15cm a poloviční tloušťku kmínku. Semenáčky chci použít a vyzkoušet jako bytové podnože pro maloplodé mandariny – především pro matečnou odrůdu a kishumikan.

 

 Červen 2013

 

 

Náhledy fotografií ze složky Shivamikan

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA