Jdi na obsah Jdi na menu
 


20. 5. 2009

Letošní jaro je pro mne obdobím velké radosti z krásně kvetoucích rostlin, ale na druhé straně také sčítáním extrémních ztrát – zřejmě největších za posledních 10 let…

Uplynulá zima 2008/2009 byla poměrně mírná i když s delším obdobím mrazových dnů. Byla samozřejmě trochu tužší než ta předchozí (2007/2008), i když ne o moc, měla jsem jen 1x -18,5°C, -18°C a  -17°C u bazénu ráno, na stěně domu nebylo přes -14°C.Ve skleníku bylo celou 1. půlku ledna trvale pod 0°C, většinou mezi -1,0 až -2,5°, 2x to skočila na max. -3,1 a -3,2°C (měřeno pod stropem, u rostlin to bylo max. -2°C), takže bez problémů přežívaly nejen uskladněné rostliny, ale žel i škůdci na nich (zejména puklice). Doma i v  nevytápěných pokojích jsem musela řešit naprosto nebývalou zimní invazi mšic. Kupodivu – ostatní obvyklý zimní hmyz (puklice, svilušky, popř. vlnatky) se objevoval jen sporadicky. Přes relativně dobré podmínky jsem díky opakovaně zapomenuté zálivce (šílený pracovní termín) „odepsala“ na dvacet malých roubovanců… V manželově „okeníku“, kde zimuji ty nejodolnější rostliny, jsem tuto zimu ani netemperovala a tak si rostliny (v nádobách) prožily jednu noc s mrazem až -9,5°C. Mráz těžce poškodil pouze Sanford F2 Curafora, naroubovaný na citranži, zatímco ostatní rostliny byly zcela v pořádku. Na obou citranžích Morton dokonce ani neopadly či neomrzly listy, palmy žumary rovněž nejevily žádné poškození.

 

Koncem března při typickém chladném počasí jsem odjela na dva týdny na dovolenou a říkala si, že se nemůže nic stát. Rodině jsem nechala zálivkové podrobné seznamy, kdy kde a co zalít (a naopak co rozhodně nezalívat). Jenže jsem nepočítala s aprílem… Druhý týden dovolené najednou nastalo léto, dny plné slunce a teploty dosahovaly kolem 25°C. Rodina se snažila, ale ten teplotní skok ve skleníku ale zejména v okeníku prostě nezvládla. A tentokrát ztráty postihly nejen malé, ale i několik velkých i dost starých rostlin. ObrazekVe skleníku mi uschly obě P. quajavy (semenáče staré přes 20 let), nejstarší palma (18 let) a dva  čtyřleté citrusy, v okeníku (možná už zmrzlý) Sanford F2 Curafora, všechny semenáče trifoliát včetně dvou Flying Dragon, zřejmě i 2 palmy žumary a trachycarpus fortunei, všechny tři fíkovníky (F3 až F5) semenáč D. virginiina a šlechtěný kříženec D. Virginiina, několik sazenic vinných rév.

Opadaly oba Mortony a dosud nejeví žádné známky rašení, ale větve jsou alespoň stále ohebné a zelené.

To nádherné, slunné počasí mělo naopak i velice pozitivní stránky – probudilo mi rostliny ve skleníku neobvykle brzy (na moje podmínky). Od počátku dubna a v celém jeho průběhu byly přeživší rostliny postupně vynášeny nejdříve z domu, pak ze skleníku i okeníku na zahradu a terasu. Většina starších citrusů ze skleníku nasazuje poupata a rozkvétá o 10 až 20 dní dříve oproti předchozím rokům, některé i o celý měsíc. Řada rostlin, v předchozích letech jen sporadicky kvetoucí, je letošní jaro bohatě „obalena“ květy. První z rostlin s chladným zimováním rozkvétá poncirus trifoliáta, venku vysazený řízek ze semenáče, kvetoucí od 9.4. do 30.4. Nasazuje dobře přes 200 plůdků, které si postupně redukuje. 20. 5. mají ty největší průměr kolem 20mm(!). Z citrusů ze skleníku rozkvétají nejdříve pomerančovníky (Washington a dva další pupečné od 1.5., Verna 3.5.), mandarina unshiu Kelasurskij (3.5.), hned po nich Slava Mičurina, pak Carvalhais IH (od 6.5.), mandariny unshiu (Kawano, Miyagawa od 8.5.). Radost mi dělá Avana Tardivo s desítkami poupat, kvetoucí od 10.5. i poprvé kvetoucí kalamondin Drysický. Klementiny si dávají tradičně „na čas“ a prvními poupaty rozkvétají až od 15.5. – ale i tak je to o deset dní a více oproti předešlým rokům. Rostliny vynesené z bytu jsou již většinou s nasazenými plůdky z březnového či dubnového kvetení. Poprvé mi drží desítky jarních plůdků můj starý Meyer, takže konečně mám naději na velikosti rostliny odpovídající úrodu… V okeníku bezproblémově přezimovaly všechny rostliny D. kaki a odrůda Tipo a poprvé i Yokono nasadily několik poupat. Ve volné půdě zahrady bohatě nasadily plody nektarinky, poprvé pokvete i samice A. arguty, četná poupata jsou i na samčí rostlině A. arguta a samosprašné odrůdě Issai. Pospíšil si i kamčatský zimolez – první plody jsem jedla již 10.5.

Při pohledu na krásně kvetoucí (a vonící!) rostliny, nasazované plůdky i rostoucí zdravé výhony začínám zapomínat i na všechny ty předchozí ztráty. Postupně protrhávám nadměrně nasazené plůdky a pomalu začínám vybírat rostliny pro letošní klubovou výstavu a tipuji si i svoji „Rostlinu r. 2009“. Mými favority jsou:

Poncirus trifoliata,  Meyer (z Kunštátu, řízek z r. 1986 nebo 1988),  mandarina unshiu Miyagawa (z r. 1993), mandarina unshiu Okitsu, mandarina reticulata (obecná) Carvalhais IH, mandarina Unshiu Kelasurskij, chiméra Slava Mičurina (pomerančovník x P. trifoliata) Foto ve fotogalerii.

Ale také Miho, Buddhova ruka, pupečné pomerančovníky (bez názvu), fejchoa aj.

Na přelomu května a černa nastává u mne pro citrusy obvyklý letní (či letos pozdně jarní) „listopad“ – staré listy žloutnou a opadávají, aby v zápětí začal nárůst 2. (letní) růstové periody.

Počátkem 2. třetiny června jaro pomalu končí. Dokvétají poslední poupata na citrusech, citroníky Dioscuria, Lisbon, Meyer, i hybrid Limoncella, Ponderosa, cedrát Budhova ruka mají nasazena poupata své letošní 2. periody, nová poupata nasazují i pomerančovníky Navelina a (opožděně 1. kvetení) Cotidiana. Dokončuji přesazování rostlin, které během jara prorostly kořeny přes otvory květináče. Na nektarince Maria Aurelia už plody přesahují velikost větší švěstky.Dokvetly i aktinidie a začínají si dělat samoredukci nasazených plůdků, narůstají i plůdky na obou letos kvetoucích rostlinách kaki, brzy rozkvete dalšími poupaty fejchoa…

Nynější počasí rostlinám velice svědčí a myslím, že se mohu těšit na pěknou úrodu.

 


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky Jaro 2009

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA