Jdi na obsah Jdi na menu
 


Citrusy z bývalého SSSR

13. 5. 2009



Citrusy z bývalého SSSR

 

V průběhu zejména 70. let uskutečnili naši citrusáři zájezdy za citrusy do bývalého SSSR a z tamních šlechtitelských stanic či výzkumných ústavů dovezli řadu pozoruhodných odrůd citrusů. Byly to odrůdy vhodné do našich podmínek a mnohé z nich se u nás i dobře osvědčily. Od 90. let však postupně díky orientaci pěstitelů na atraktivní nové odrůdy, dovážené z Chorvatska, později z Itálie či Španělska pomalu upadaly v zapomenutí. V současnosti již není možné sovětské odrůdy znovu získat ze zemí původu – můžeme je pouze zkusit zachránit a znovu rozmnožit z posledních rostlin, nacházejících se ještě v našich sbírkách.

Právě na tento úkol jsem se zaměřila v posledních letech svého pěstování (od r. 2003) a obohatila svoji sbírku o některé z nejlepších sovětských odrůd. Některé rostliny již zaplodily, jiné na svoji první plodnost teprve čekají.

To, že jsem (dosud) neměla s některými z těchto odrůd štěstí, mnohdy i díky pěstitelským chybám či nevhodným pěstebním podmínkám, by vás nemělo odradit od zájmu o ně a jejich opětovné rozšíření mezi našimi pěstiteli.

 

* Adreula, Aeurelia

Popis a původ: hybridní mandarina, vzniklá křížením mandariny unshiu odrůdy Miyagawa a inčangkanu. Je vzrůstnější než Miyagawa, s hustým olistěním, plody zploštělé až kulovité, oplodí středně silné, lehce loupatelné. Kvalitou se vyrovná odrůdě Kawano. Dozrávání je superrané (v Gruzii již ve druhé polovině září), je poměrně mrazuvzdorná.

Zde musím uvést následující poznámku: charakteristika odrůdy byla uvedena v knize Přehled světových druhů a odrůd rodu Citrus (ing. M. Faltýnek a kol. 2005) u mandariny Aeurelia. Jako synonymní názvy odrůdy Aeurelia jsou uvedeny Adreula a Aurelia.

Naproti tomu v knize Citrusy od A do Z – 1. díl (J. Šamla 1990) jsou Adreula a Aurelia dvěma samostatnými odrůdami a (výše uvedená) charakteristika je pro odrůdu Adreula s tím, že by bylo dobré ji dovézt k nám. U odrůdy Aurelia je uvedeno, že k nám byla ze Soči dovezena v r. 1987.

ObrazekRoub jsem získala v červnu 2006 v Moravci pod jménem Aurelia a naroubovala na slabší podnož trifoliáty. Roub se zatím sžívá s podnoží, nárůst byl velmi malý. Rostlina začala aspoň trochu narůstat teprve v létě 2008.

V dubnu 2009 rostlina pěkně obráží a vytváří základ korunky.


 


 

Poznámka na okraj: dle informací Petra Broži, od nějž mám roub, se zdá, že tato Aurelia je jen variantou běžné mandariny unshiu, která nemá s odrůdou dle popisu výše mnoho společného. Skutečná Adreula zřejmě ani nikdy nebyla k nám dovezena. Takže pěstování Aurelie dalšími pěstiteli (včetně mne) bude sbíráním zkušeností s touto odrůdou v našich podmínkách.


Cartulli saadreo (Kartuli)

Popis a původ: raná mandarina unshiu, vznikla pupenovou mutací zřejmě z odrůdy Kawano v bývalém SSSR. Růst velmi zakrslý, vzpřímený, husté olistění, listy drobné a úzké. Velmi úrodná se silným sklonem ke střídavé plodnosti, plody s průměrem kolem 6cm (cca 80g), vysoce kvalitní, v bohatých trsech. Dužnina dobře vybarvená, šťavnatá, sladká až sladkokyselá, dobré chuti s málo semeny, velmi šťavnatá. V dobré kvalitě vydrží na stromě až 5 měsíců po dozrání. Mrazuvzdorností se vyrovná ostatním mandarinkám unshiu. Na vhodné podnoži lze dobře pěstovat v bytech.

ObrazekRoub jsem získala v únoru 2008 z Moravce a naroubovala na podnož trifoliáty.
Její jarní růst byl velmi uspokojivý, ale rostlina už další růstovou periodu během léta 2008 nezačala.

V dubnu 2009 po zimování ve skleníku uspokojivě přirůstá a počátkem května nasazuje 1 poupě. Rostlinu zasazuji do tvárnice Schiedel ve skleníku (kořeny brzy prorostou do volné půdy skleníku pod tvárnicí). Květ po zvadnutí odstraňuji, aby se rostlina aklimatizovala na novém stanovišti a nejprve řádně zesílila. Znovu nasazuje poupata počátkem červa 2010 (celkem 3 poupata), ale kvetení je bez násady. Přírůstky jsou i ve volné půdě v prvním roce poměrně malé.

 


Poznámka: v r. 2005 jsem dostala rostlinu s označením Cartulli saadreo, ale ta byla na jaře 2008 definitivně potvrzena jako jiná mandarina – některá z odrůd klementiny


Chosta

Popis a původ: sovětská mandarina, našimi pěstiteli tak nazvaná podle oblasti Chosta, odkud ji k nám dovezli. Pomalu rostoucí odrůda s malými, temně zelenými listy zvlášrní kořenité vůně. Plody menší, zeleně skvrnité, podobné unshiu, dobré chuti a kořenitého aroma. Plody s výraznou prohlubní na spodní straně. Hodí se pro naše podnební podmínky. Dobře snáší pěstování v bytech.

ObrazekRoub jsem získala v srpnu 2008 v Moravci a naroubovala na podnož trifoliáty. Roub se ujal a rostl již po dvou týdnech od naroubování. Rostlinu jsem zimovala na JV okně nevytápěného pokoje. Během března 2009 se vytvořil základ korunky.

Během roku 2010 rostlina přirůstala a v počátku května nasazuje 15 poupat. Kvete od 19.5. do 1.6., ale nasazené plůdky brzy opadávají. Během léta přirůstá a zimu ve skleníku přečkává bez poškození.

V roce 2011 se situace opakuje – Chosta opět nasazuje 15 poupat, první rozkvétají 20.5., ale zcela bez násady.

 



Kalinin 5

Popis a původ: slabě rostoucí, keřovitá forma mandariny unshiu, vzniklá v bývalém SSSR. Má sklon ke střídavé plodnosti, v úrodných letech vysoce úrodná. Plody velmi kvalitní, v průměru 5cm, dužnina šťavnatá, sladká, chuťově vyrovnaná, příjemné vůně, bezsemenná. Plody dozrávají koncem listopadu.

ObrazekRoub jsem získala v dubnu 2005 ze skleníku na Kociánce a naroubovala na podnož trifoliáty. Je pěstována v nádobě, zimována ve skleníku. Její dosavadní růst je velmi pomalý. Teprve na jaře 2008 je nárůst z 1. periody uspokojivý a rostlinu začínám tvarovat. Další nárůst v roce 2008 již nemá. Na jaře 2009 je bez nových přírůstků, v dubnu nasazuje první 4 poupata.

Jak se ukazuje v následujících dvou letech, je tato odrůda u mne další problémovou – prakticky nepřirůstá, kvete sporadicky a není možné jí připustit ani jediný plod „na ukázku“.

 

 

 

 

 Kelasurskij

Popis a původ: je nucelární semenáč mandariny unshiu odrůdy Miyagawa a ičangkanu, pochází z bývalého SSSR. Má velmi zakrslý růst a vysoce kvalitní plody. Uvádí se její perspektivita pro byt.

ObrazekRostlinu jsem získala v r. 2006, podnoží je citranž Carrizo. Je pěstována v nádobě, v zimě ve skleníku, a dosavadní růst je spíše velmi bujný. Na jaře 2008 konečně nasazuje svá první 2 poupata. Ale jak se mi stává u prvního kvetení rostliny poměrně často, tak k násadě plodů nedošlo a rostlina pouze během léta dost silně přirůstá. Počátkem září 2008 nasazuje další ojedinělé poutě, ale to bude po rozkvětu odstraněno.




Obrazek

 

 

Během dubna 2009 rostlina bohatě obráží a také nasazuje velké množství poupat (cca 50). První 2 poupata rozkvétají 3.5. Rostlina dokvétá 22.5. a po redukci dorůstá všech 8 ponechaných plodů.

 

 

 

 

 

 

Na přelomu října a listopadu je rostlinakelasurskij-xi.2009.jpg představena na výstavě a po ní umístěna u okna v hale pro dozrání plodů.

 

 

 

 

 

 

 

První plod mi zůstal v ruce (a byl tak sklizen) 20.11.2009. Silně zploštělý, zeleno-žlutooranžový, hladké oplodí, velikost 51x39mm, váha 55g, malá jamka. Oplodí lehce loupatelné, tl. cca kelasurskij--2-.jpg2,2mm, dužnina světle oranžová s 9 nepravidelnými, dobře oddělitelnými segmenty. Kyselo sladká (spíš kyselejší), osvěživá, velmi chutná, membrány tenké, středně tuhé. Další plod samovolně opadl 5.12., velikost 52x41mm, váha 70g, lehce loupatelné oplodí tl. 3mm, jinak identické s 1. plodem. Další plody byly sklízeny postupně – 9.12. – 1 plod 51x36mm, váha 50g, oplodí zelené do žluta, 12.12. – zelenožlutý, 51x39mm, 55g, oplodí přilehlé, dobře loupatelné tl. 2mm, dužnina oranžová, sladkokyselá s utlumenou výrazností, chuťově dobrá. 14.12. mi plod opět zůstal v ruce (žlutozelený, 53x42mm, 70g, oplodí tl. 2mm) – byl velmi šťavnatý, sladký, ale méně výrazné aroma. Tehdy jsem pro zlepšení chuti i dobarvení plodů žel přenesla rostlinu do skleníku … a následující den mi v důsledku vyhoření relé klesla teplota ve skleníku až na -4,4°C. Poslední 2 plody přemrzly a byly sklizeny postupně na přelomu roku. Plod sklizený 28.12. byl světle zelený, 46x35mm, 47g, dužnina sytě oranžová s 10 dílky a nahnívající sladkokyselou utlumenou chutí. Poslední plod byl sklizen 2.1.2010 olivově zelený s prosvítající oranžovou a nahnědlým nádechem, dužnina sytě oranžová, šťavnatá, avšak po tom zmrznutí zřetelně hnijící, takže se plod už ani při dobré vůli jíst nedal. 

kelasurskij-i.2010.jpgRostlina na citranži, kterou zastihly mrazy ještě v plné vegetaci, tuhle zimu již nepřežila…

 

Přes tuto smutnou zkušenost se mi jeví tato odrůda jako zajímavá a vhodná pro mé pěstování, tak již v červnu 2010 jsem si naroubovala novou rostlinu. Tentokrát na podnož trifoliáty, která je pro mé podmínky a způsob pěstování mnohem vhodnější.

 

 

 

 

 

 

Kochorskij

Popis a původ: mandarina unshiu pocházející ze Soči. Plody mají shodnou chuť s odrůdou Miyagawa, ale jsou větší, o pár dní ranější a odrůda je plodnější.

Rostlinu jsem získala na podzim r. 2002. Byla roubovanec z jara téhož roku na podnoži citranže Carrizo a v mých podmínkách přirůstala velice pomalu. Co horšího – příliš nepřirůstal ani kořenový systém. Rostlinu jsem tehdy zimovala ve své „zimní minizahrádce“, nejprve na polici, další zimu na dlažbě, kde se teplota pohybovala v rozmezí +6 až +12°C. Na jaře 2004 konečně narostla trochu koruna a rostlina nasadila jediné poupě (rozkvět 30.4.) z nějž se vyvinul plod. Rostlina pak byla přemístěna na léto na zahradu. Plod přirůstal, ale v červenci prasklo oplodí a poté ukončil růst a začal žloutnout. Přesto jsem jej nechala a sklidila až 24.9., když oplodí začalo chytat plíseň. Plod byl zcela pochopitelně malý,  36x31mm, oplodí zelenožluté, tl. 1mm, dužnina oranžová, 10 segmentů, bez semen, kyselejší, celkem dobrá. Na zimu jsem rostlinu umístila do nově rekonstruovaného skleníku, ale během následujícího roku rostlina odumřela. Zjistila jsem uhnilé kořeny.

Tehdy jsem udělala velkou chybu při posledním zimování rostliny, když jsem ji měla jen v mírně temperovaném skleníku – již mám ověřeno, že v podmínkách mého skutečně chladného zimování má podnož citranže Carrizo (zejména řízkovaná!) silný sklon právě k uhnívání kořenů.

ObrazekV r. 2007 jsem získala novou rostlinu, tentokrát na trifoliátě. Zajímavý je její původ: v roce 2004 jsem naroubovala dvě rostliny na podnože trifoliát a obě darovala - jednu p. Býčkovi. A od něj se mi Kochorskij zase vrátil, naroubován z oné darované rostliny.

Koncem dubna 2009 rostlina nasazuje 1 poupě. Po odkvětu je však odstraněno, rostlina je na plodnost ještě příliš malá.

V roce 2010 rostlina pouze přirůstá – pokouším se ji tvarovat na štíhlé vřeteno, ale má snahu vytvářet spíše klasickou převislou korunu. V tomto roce nekvete.

V r. 2011 nasazuje pouze 2 poupata (20.5.), ale bez násady. Nové přírůstky jsou během léta s drobnějšími světle zelenými listy (pravděpodobně v důsledku nedostatečného hnojení po deštivém období případně nevyhovujícího průběhu léta).

 
Pionier NO 80
Popis a původ: mandarina unshiu, nucelární semenáč vyšlechtěný v Soči a rajonizovaný v západní Gruzii. Zakrsle rostoucí (do 2m), silně chladuvzdorná, velmi úrodná, dozrává počátkem listopadu. Plody až 8cm v průměru, velmi šťavnaté.

ObrazekRouby jsem v dubnu 2003 naroubovala na podnož citrumela a trifoliáty. Na citrumelu je rostlina pěstována v nádobě, zimována byla v bytě na okně, na trifoliátě jsem ji po dvou letech v nádobě zasadila do volné půdy skleníku. Obě rostliny první dva roky po naroubování přirůstaly poměrně pomalu, ale pak se „rozjely“, vytvořily pěkné korunky s cca 40 listy a na jaře 2006 konečně poprvé zakvetly.

Na citrumelu s teplým zimováním kvetla v první půli dubna, ponechala jsem 2 plody a s nimi byla rostlina toho roku na výstavě. Rostlina v červenci sporadicky nakvetla ještě jednou, ale květy jsem odstranila. Po výstavě jsem nechala rostlinu ještě pár dní na okně pokoje. První plod jsem sklízela 17.11., oranžovožlutozelený, silně zploštělý, 63x42mm, 95g, oplodí lehce loupatelné, tl. cca 2,5mm. Dužnina oranžová, 12 segmentů, neobvykle šťavnatá, tužší menbrány, mírně kyselejší, ale moc dobrá, bez semen. 2. plod byl sklizen 23.11., žlutozelený, 55x37mm, cca 72g, tužší membrány, méně šťavnatý než 1. plod (ale jako běžná mandarinka unshiu), chuť výraznější, velmi dobrá.
Rok 2007 byl pro rostlinu velmi špatný – ve velmi parném létě nasadila sice dva plůdky, ale ty vůbec nerostly a ve velikosti 2cm byly koncem listopadu již ve skleníku odstraněny. Nárůst byl poměrně malý, ale co horšího – listy narůstaly žluté a značná část jich během jara 2008 opadla. Kořeny byly v pořádku, tak se domnívám, že za současný špatný stav rostliny může nejspíše jezevčík synovy přítelkyně… V květnu 2008 již rostlina znovu začíná rašit, ale výhonky dorůstají sotva 3cm, postupně odpadávají a celá roubovaná část definitivně odumírá. Podnož vyhání poté silný výhon a je očividně v pořádku. Co se vlastně stalo, se mohu jen dohadovat – nejpravděpodobnější příčinou se mi jeví dlouhodobá nekompatibilita podnože (citrumelo) a roubu (mandarina Unshiu).

ObrazekNa trifoliátě po dlouhé a mrazivé zimě ve skleníku byla rostlina v dobrém stavu zcela bez poškození, zakvetla jen 5 květy kolem 19. až 21. května a rovněž přinesla 2 plody. Ve skleníku bez přitápění zřejmě nestačily dorůst a při poklesech teploty koncem září se začaly vybarvovat. Byly zcela odlišné od sesterské rostliny na citrumelu. Sklizeny 20.12., žlutozelené s nádechem do oranžova, drobné, velmi zploštělé, 43x31mm, hůře loupatelné. Dužnina světle oranžová, šťavnatá, kyselejší, chutná. Na jaře 2007 je rostlina přesazena na teplejší místo, nakvétá (5 poupat), nasazuje 3 plody, ale pak plůdky opadávají a v koruně zjišťuji klejotok s náhlým prosycháním. V pokuse o záchranu rostliny musím odřezat celou korunu až těsně nad místo roubování, rostlinu přesazuji do nádoby s ozdravným letněním. Na podzim raší dva krátké výhony, přes zimu jsou v dobrém stavu, zda se rostlina zachránila, ukáže až následující sezóna.

Obrazek

Koncem dubna 2008 rostlina sporadicky raší a nasazuje 1 květní výhon s 9 poupaty. Nasazené plůdky jsou redukovány na jediný, který později samovolně opadl. Letní nárůst z 2. růstové periody je již velice uspokojivý a rostlina obnovuje terminální výhon. Je znovu zapěstována na štíhlé vřeteno.

Po mírné zimě ve skleníku je rostlina ve výborném stavu, během dubna 2009 dobře obrůstá a nasazuje 6 poupat. První 2 poupata rozkvétají 9.5. , poslední dokvétají o 6 dní později. Nasazené plůdky později postupně samovolně opadávají.

 

Na jaře 2010 rostlina krásně přirůstá a vytváří pěkné štíhlé vřeteno. Koncem dubna nasazuje cca 50 poupat, které rozkvétají od 10.5. do 11.6. Násadu musím silně redukovat a ponechávám 6 plodů. Po výstavě je rostlina spolu s několika dalšími umístěna do okeníku, aby nasazené plody mohly ještě pár dní dozrávat. Náhlý nástup mrazů a rychlý pokles teploty v okeníku (kde jsem na citrusy s plody žel úplně zapomněla) znamená nejen zmrznutí plodů, ale i silné poškození rostliny. Zmrzly veškeré boční větve a větší část kmene. Na jaře následujícího roku (2011) rostlina regeneruje z adventivních pupenů v dolní části kmene a vytváří několik slabších nových větví. Je znovu tvarována na štíhlé vřeteno.

Každopádně i tato odrůda patří dle mého názoru k nejlepším a mohu ji doporučit.

Poznámka k obrázkům: velké plody rostliny v nádobě jsou s podnoží citrumela, malé plody jsou na sesterské rostlině na podnoži trifoliáta ve volné půdě skleníku.

 
Skorospělyj

Popis a původ: jakostní raná odrůda mandariny unshiu. Strom je zakrslý, slabě rostoucí, plody velké, bezsemenné se sladkou dužninou.

S touto odrůdou mám zatím největší trápení. Matečnou rostlinu (na podnoži údajně kubánský pomerančovník) jsem získala v r. 2003 (od Prostějova). Je zimována v mé „zimní minizahrádce“, většinou dole na dlažbě, ale zatím co přes léto naroste, to přes zimu „odejde“. Chyba je zřejmě v podnoži, jíž také vůbec nepřirůstá kořenový systém. Když má teplejší zimování (kolem +14 až 16°C) na polici, nelíbí se to roubované části, když v chladnu, odehnívají kořeny. Zdá se, že v mých podmínkách jsou obě části rostliny vzájemně nekompatibilní. Rostlina je stále na hranici přežití. Rostlina je stále na hranici přežití. Zima 2007/2008 je její poslední a na jaře odumírá.

Tuhle odrůdu jsem chtěla vyzkoušet ve volné půdě svého skleníku, tak jsem si v březnu 2004 zaroubovala z matečné další rostlinu - na trifoliátu. Podnož byla teprve roční, tak první dva roky musela zesílit podnož a sžít se s roubem. Na podzim 2006 jsem rostlinu vysadila do opěrky skleníku (v tomto případě jde o tvárnici Schiedel). V teplotně extrémním létě 2007 rostliny ve skleníku většinou špatně přirůstaly, rovněž nárůst této odrůdy byl velmi malý, ale na jaře a zejména v létě 2008 při 2. růstové periodě začíná rostlina konečně přijatelně narůstat.

Její růst je extrémně zakrslý, listy drobné. Během dubna 2009 mírně přirůstá a nasazuje na koncích výhonů 2 poupata. 1. poupě rozkvétá 10.5., kvetení je ale bez násady. V následujících dvou letech rostlina uspokojivě přirůstá, ale vůbec nekvete. Tvaruje se sama na něco jako palmetu. Po pravdě řečeno – už s touto rotlinou začínám ztrácet trpělivost…


ObrazekSkorospělyj jsem viděla při příležitosti výstav jako krásně plodící velmi zakrslý stromek ve skleníku na Kociánce.





 

 

 

Slava Vavilova

Popis a původ: nucelární semenáč mandariny unshiu Miyagawa po křížení s klementinou Comune, vzniklá ve VS Gulripši. Zakrsle rostoucí, vynikající plodnost a chuť. Plody střední velikosti.

Jedná se o jedinečnou odrůdu mandariny unshiu, o níž naši pěstitelé, kteří ji měli možnost pěstovat a ochutnat potvrzovali, že je skutečně vynikající a chuťově snad nejlepší z mandarin unshiu.

ObrazekRoub této mandariny jsem získala koncem června 2004 v Moravci a naroubovala na podnož trifoliáty. Vysadila do volné půdy opěrky na západní straně svého skleníku. Mandarina velmi uspokojivě přirůstala, mrazová kalamita ve skleníku v zimě 2005/2006 (až -6°C) se jí vůbec nedotkla a po dlouhé zimě bez přitápění zakvetla jen z 5 poupat (16. až 20.5.), ale ze všech nasadila plůdky. Ponechala jsem jí 3, které také na podzim dozrály. První plod byl sklizen 31.10. Byl zploštělý, s prohlubní v místě čnělky, velikost 52x36mm, oplodí žlutozelené, puflé, lámavé. Dužnina bez semen s 9 segmenty, oranžová, sladkokyselá, voňavá, šťavnatá, výborná. 10.11. pak byl sklizen další plod, nejmenší – žlutozelené, volné tenoučké oplodí, 40x31mm, 40g, dužnina oranžová, 10 segmentů, kyselejší. 13.11. byl sklizen poslední plod, zelenooranžové oplodí, 55x45mm, dužnina šťavnatá, mírně nakyslá, výborná.

Ty tři plody rostlina udržela při cca 30 velkých listech. Následující rok po silném přetížení při 1. plodnosti odpočívala a jen mírně přirůstala.

ObrazekV dubnu 2008 začíná rašit a nasazuje 17 poupat. 1. poupě rozkvétá 10.5. jako úplně první z mandarín unshiu. O deset dní později již dokvétají poslední poupata a tvoří se plůdky. Rostlina si sama redukuje jejich počet na 6 plodů. Zřejmě jsem měla ještě redukovat, neboť v létě již vůbec nepřirůstá (v tomto roce narostla pouze v 1. jarní periodě). V polovině září 2008 jsou plody poměrně malé, průměr pouze cca 30 až 40mm (největší plod).

ObrazekV říjnu plody ukončují růst a již koncem tohoto měsíce zjišťuji volné oplodí kolem jamek, signalizující zralost plodů. Plody jsou v této době teprve žlutozelené, ale během listopadu se začínají rychle vybarvovat. První 2 plody sklízím 13.11. – oplodí je žlutooranžové až oranžové, typicky voňavé, velmi tenké (cca 1,5mm), lehce loupatelné, dužnina tmavě oranžová, 11 segmentů se sotva znatelnými membránami, bez semen. Plody jsou šťavnaté, sladkokyselé (cukr je méně výrazný), velmi chutné. Chuť v ústech dlouho doznívá.

ObrazekVětší plod (z 1 rozkvetlého poupěte, z letošní sklizně největší), má rozměr 52x38mm s váhou 55g, 2. plod 49x33mm (35g). Ostatní plody jsou sklizeny během následujícího týdne, oranžové (na zastíněných plochách sv. žluté) s velikostí cca 46x36 až 48x37mm, výrazně sladkokyselé, výborné.

V dubnu 2009 rostlina bohatě narůstá, ale nasazuje pouze jediné poupě, které rozkvétá 11.5. Nasazený plůdek však později samovolně opadává.

  

 

 

 slava-vavilova-28.10.10.jpgV následujícím roce nasazuje 40 poupat, první tři rozkvétají (na tuto odrůdu) tentokrát poměrně pozdě – až 12.5. s dokvětem 9.6. Rostlina si sama redukuje nasazené plody a ke zralosti jich dorůstá celkem 6. Sklízím je během první poloviny listopadu.

 

 

 

 

 

 

Pro přehled o kvalitě plodů v jednotlivých lslava-vavilova-plody-28.10.10.jpgetech přidávám popis 2. sklizeného plodu: velikost 49x33mm, váha 35g. Oplodí zeleno světleoranžové, velmi tenké (cca 1,5mm), lehce loupatelné, dužnina tmavě oranžová, 11 dílků, bez semen, šťavnatá, sladkokyselá, cukry méně výrazné, ale velice chutná, membrány sotva znatelné.  Chuť v ústech dlouho příjemně doznívá. Později sklizené plody jsou velmi podobné, sladší, výborné. Rostlina během následující zimy na plodících větvích mírně namrzá a musím ji částečně ostříhat.

 

 V r. 2011 nasazuje 3 poupata, první z nich rozkvétá shodně s loňským rokem 12.5. Plůdky nejprve několik týdnů rostou, ale postupně samovolně opadávají, takže letošní rok je opět bez úrody.

Mohu potvrdit, že se jedná o vynikající odrůdu a já jsem moc ráda, že ji mám. Její jedinou nevýhodou, alespoň v mých podmínkách, je dosavadní sklon ke střídavé plodnosti. Ta však může být způsobena přetížením v plodném roce popř. následným zimní namrznutím.

 

Širokolistvennyj

Popis: Jedná se o mandarinu unshiu, vyznačující se širšími listy a na unshiu je poměrně vzrůstná. V ostatních znacích typická unshiu, velmi chutná, se středně raným dozráváním.

ObrazekMoje rostlina byla naroubována na pomerančovníku, pěstována v nádobě a zimována v teplém prostředí. Koncem května v r. 2006 poprvé (a žel také naposledy) nasadila plody, z nichž po redukci násady (mnou i pak rostlinou) dorostl jediný. Dozrával už v bytě na okně a byl sklizen13.12.2006. Oplodí žluté, tl. 3mm, lámavé, hodně silic, 48x36mm. Dužnina světle oranžová, 11 segmentů, bez semen, tužší membrány, osvěživá, velmi chutná.

Na jaře 2007 po celkem bezproblémovém zimování ji již na terase stihlo náhlé prosychání koruny a rostlina odumřela včetně podnože. Příčinu úhynu se mi nepodařilo zjistit.

Na osudu této rostliny se zřejmě ukazuje, že ani na bytové podnoži nelze mandariny unshiu úspěšně dlouhodobě pěstovat při teplém zimování – o mandarinách s původem z chladných subtropů (mrazivé zimy s poklesy teplot až na -10°C) to platí dvojnásob. Pěstitelé, kteří ji mají ve volné půdě ve skleníku, jsou s ní naopak (až na větší vzrůstnost) velice spokojeni.

V květnu 2009 jsem si naroubovala na podnož trifoliáty novou rostlinu.

 
Turecká červená

Popis a původ: mandarina řazená k mandarinám unshiu, byla na přelomu 19. a 20. století dovezená (tureckými) námořníky do Batumi, poté do Gagry, kde byla vedena pod názvem Červená turecká mrazuvzdorná mandarina. Silně zakrslý, převislý růst, plody menší, velmi sladké, bezsemenné.

ObrazekRostlina patří k těm, které jsem si nejvíce přála. Nakonec jsem ji získala v r. 2005 na podnoži citranže Carrizo. Rostlina zakvetla již následující rok, ale vzhledem k velikosti koruny byly květy odstraněny. Růst je zatím velmi pomalý, listy jsou drobné.
Na jaře 2008 jen silněji obráží, ale bez květní násady, v létě mírně přirůstá z 2. růstové periody.

ObrazekBěhem dubna 2009 dobře přirůstá a nasazuje 7 poupat. První 2 z nich rozkvétají 7.5.

 

V r. 2007 jsem sbírku rozšířila o další rostlinu, tentokrát roubovanou na trifoliátě, která by měla později být zasazena do volné půdy skleníku.

Žel, tato rostlina zatím doslova „stávkuje“ a v květnu 2009 ji pro podporu růstu seřezáván na jediné očko.


Korolok

Popis a původ: ruské označení pro pomerančovník s krvavou dužninou. U nás byly nejvíce rozšířeny Korolok batumskij (kvalitní hybridní odrůda z Batumi) a Korolok neapolitanskij (zřejmě odrůda typu Sanguinello).

ObrazekRoub jsem si dovezla v lednu 2003 z Drysic a naroubovala na semenáč citroníku. Zřejmě to nebyla šťastná volba, rostlina přirůstala jen poměrně sporadicky a musela být zimována v bytě na okně. Díky letnění vždy trochu narostla, v zimě pak zase proschly slabší větvičky. Špatně narůstal i kořenový systém podnože. Přesto jsem jej po nárůstu asi 25 listů nechala v r. 2005 zaplodit. Kvetl nejprve v březnu, bez násady, poté jsem v červnu poupata odstranila a nakonec ponechala květy (2) i následně nasazený plůdek ze 3. kvetení 3.7. Plod se od října vyvíjel už v bytě na okně, přirůstal, pak zežloutl a samovolně opadl 8.2.2006. Plod 49x43mm, oplodí zlatožluté, tl. 4mm, špatně loupatelné, dužnina tmavě žlutá (po pigmentaci ani stopa), velmi šťavnatá, bez semen, chuť nevýrazná, mírně nasládlá, zcela bez kyselin. Z výše uvedeného je však zřejmé, že se jednalo díky podmínkám růstu o zcela atypický plod. Rostlina tuto plodnost a zimu již nepřežila a uhynula včetně podnože následující jaro.

V Drysicích u Dobešů ve volné půdě solárního skleníku s ním byli naopak velice spokojeni. Proto bych byla velice ráda, kdyby se mi podařilo tento Korolok ještě jednou získat a zkusit jej ve skleníku popř. i bytě na jiné podnoži.


Turecký sladký

Popis a původ: žlutomasý pomerančovník, pěstovaný zpravidla jako keř, stará odrůda, dovezená tureckými námořníky do Batumi. Sladký, šťavnatý, obvykle bezsemenný.

ObrazekRostlinu jsem získala v r. 2006 a zatím je ve stadiu nárůstu koruny. Sama se vcelku ochotně tvaruje na štíhlé vřeteno.

Na jaře 2009 poprvé nasazuje poupata (cca 30).

 














Dioscuria
Popis a původ: Je hybrid citroníku s neznámým zakrslým citrusem (zřejmě trifoliáta), pocházející ze šlechtitelské stanice Gulripši (u Suchumi). Je velmi úrodný, pravidelně plodící, se šťavnatou dužninou.

ObrazekMoje matečná rostlina je jedním z mých nejstarších citrusů, pamatujících ještě panelákové pěstování. Byl naroubován v r. 1993 na neznámou podnož z koupeného citroníku Lisbon, poté, co celá koruna náhle proschla. Dioscuria po naroubování několik let skoro nerostl, sžíval se s podnoží, a růst nastartoval teprve v r. 2003 (!). Přirůstal, korunu jsem tvarovala zaštipováním, nicméně citroník stále nenakvétal. Vzhledem k podnoži byl zimován na okně bytu. První květy nasadil teprve v létě 2007 po zimě v temperovaném skleníku, kdy jsem mu dala „poslední šanci, než poletí“… Za léto stačil odkvést 2x, vždy po několika květech, žel bez násady.

Poupata i květy byly čistě bílé, poměrně malé a se slabou čnělkou a malou bliznou. Přes zimu 2007/2008 ve skleníku Dioscuria držel několik malých poupat, z nichž přečkala 2 až do jara, a koncem dubna začal bujně obrážet a také nasazovat desítky poupat, celkem cca 90, a zdá se, že ještě v půli května se objevují další. Ta loňská dvě poupata byla stejná, jako ta předchozí, rozkvetla 14.5. a opět bez násady, třetí poupě (rozkvět 18.5.) je mnohem silnější, má dobře vyvinutou čnělku a velkou bliznu. Je zřejmé, že právě takový květ dává naději na první plody…

ObrazekNakonec ze všech těch poupat bylo pouze 5 úplných a dobře vyvinutých, ale přesto první tři květy odpadly bez násady. Byla jsem z toho již velmi rozladěná a zoufalá. Tak jsem rostlinu (stejně jako další bez násady kvetoucí citroníky) zalila trochu silnějším (mírně fialovým) roztokem hypermanganu. Výsledek se dostavil a z posledních 2 úplných květů se nasadily plody. V srpnu se objevila další poupata (cca 20), ale všechna zase jen samčí. Kde je chyba, netuším. ObrazekAle těší mne, že se konečně dočkám aspoň prvních dvou plodů. V listopadu je rostlina na výstavě a pak umístěna na zimu (IX.2008 až 1.4.2009) v nevytápěném pokoji (teplota v zimě 11 až 14°C). Plody pomalu přirůstají, 1. žloutne koncem ledna, 2. plod v únoru. Oba během února po vybarvení postupně samovolně odpadnou. Plody mají tenké oplodí a „typickou citrónovou chuť“ (dle manžela, který mi oba plody „znárodnil“ do práce). Během ledna 2009 se objevují poupata (cca 25), rozkvétají během února až března, ale všechna jsou opět jen samčí. Do půli května 2009 je rostlina bez jarních přírůstků.

 

ObrazekDceřinný roub z r. 2005 na podnoži trifoliáty ve volné půdě skleníku po delším živoření nakonec odumřel, ale získala jsem další rostlinu s roubem jiného původu (Flora Olomouc), roubovanou v dubnu 2008 na slabou podnož trifoliáty. Přírůstek na této rostlině je zatím velmi malý.

 

 

 

 

 

ObrazekPoprvé jsem viděla "živý" a plodící citroník Dioscuria na klubovém výletě v dubnu 2008 v subtropickém skleníku v Olomouci. (Viz obr.) Malý stromek byl doslova obsypán plody a znovu kvetl.


Poznámka: při kopírovaní zapůjčených starých citrusářů z počátku 80. let jsem narazila na zajímavý údaj o nezbytnosti chladného zimování, jinak tato odrůda neplodí. Jak je vidět, já tuto informaci (velmi nechtěně) potvrdila…

 
 
 

Novogruzínský
Popis a původ: odrůda citroníku, vyšlechtěná (zřejmě) v Gruzii, známá v řadě klonů. Vzrůstná, větší nároky na prostor, úrodná, nenáročná, odolná, velmi vhodná pro byt.
Citroník jsem koupila jako asi 10 let starou plodící rostlinu. Pěstovala jsem ji v nádobě, s teplým zimováním, v létě letnila. Mohu skutečně potvrdit její velkou vzrůstnost – za rok dokázala narůst až o tři čtvrtě metru, bylo nutné ji neustále upravovat řezem. Ještě v paneláku jsem jednu zimu neuhlídala puklice a z rostliny zbyl pouze pahýl kmene, který však během léta stačil opět vytvořit novou korunu. Ale přes veškerou moji snahu citrus nekvetl, nepomohlo speciální hnojení ani pokus o Verdelliho metodu (opakované a stupňované přisušení). Nakonec jsem ho kvůli místu dala na zimu 2005/2006 do skleníku. Pokles teploty na -6°C se stal rostlině osudným. Až na malý pahýlek odmrzla celá koruna, pahýl kmene sice z jednoho očka koncem léta vyrazil, ale k mému překvapení se jednalo o výhon z grepové podnože. Do té doby jsem si myslela, že citroník je řízkovaný. Je možné, že právě spojení s grepovou podnoží, u níž se uvádí, že na ní naroubovaná odrůda málo plodí, bylo na vině mému totálnímu neúspěchu s touto odrůdou, s níž mají někteří brněnští citrusáři naopak zkušenosti velice dobré.

Pavlovský

Popis a původ: převisle rostoucí odrůda menší plodnosti, původně dovezená z Turecka do města Pavlova. Tam se za dlouhá léta pěstování v domcích s malými okénky přizpůsobila k přítmí natolik, že nesnáší přímý sluneční svit. Plody rostou na koncích větví, jsou chuťově kvalitní, 100 až 130g. Má slabší kořenový bal, dobře se množí řízky, dlouhé přírůstky se musí často zkracovat. Snáší sušší prostředí. Pro pěstování v bytech je jedna z nejvhodnějších odrůd citrusů a je v nich značně dlouhověká.


Tento citroník jsem měla již před lety ještě za svého pěstování v paneláku. Byl mi velice doporučován jako jeden z nejvhodnějších citrusů do bytu, kde se pěstuje celoročně. Moje rostlina byla řízkovaná a já ji dle nároků odrůdy pěstovala mimo přímé slunce asi metr od okna. Zpočátku se zdálo, že se jí bude opravdu dobře dařit, měla zdravé, tmavě zelené listy a uspokojivě přirůstala, žel jen prodlužovacím růstem ze svého jediného výhonu. V zimě citroník shodil skoro všechny listy, výhon uschl až na první loňskou periodu, ale s jarem zase vyrašil z posledního očka … opět jediný výhon. Výhon jsem nevyvazovala a jeho růst byl poléhavý. Přes veškeré zakracování a pokusy přimět jej k vytvoření korunky se nerozvětvil a ani nenasadil žádná poupata. Přestala jsem tedy zakracovat, ale výsledkem byl pouze dlouhý prut. Kořenový systém byl stále velmi malý a takřka nenarůstal. Během druhé zimy rostlina opět shodila listy, ale tentokrát již zimu nepřežila. Na příčinu jsem tehdy nepřišla a nebyla si vědoma žádné hrubé pěstitelské chyby (přelití, přesušení apod). Ale je velmi pravděpodobné, že na vině bylo zimování daleko od okna (navíc zastíněného balkonem) v přetopeném bytě se suchým vzduchem, na který zřejmě ani tato odrůda nemohla být přizpůsobena. Ruské domky s malými okénky, kde si tento citroník navykl na méně světla, jistě nebyly v zimě vytápěné na našich tehdy obvyklých 25 až 30°C(!). Dobré zkušenosti a spokojenost s Pavlovským pocházely od pěstitelů z chladnějších bytů či RD. Tuhle skutečnost musíme při pěstování vzít v úvahu.

V létě 2008 jsem získala řízkovance z dubna 2008. Rostlinka je zatím jen velmi slabá se 2 lístky a zatím u mne ještě nepřirostla.

Atalantia x Upavanskij

Popis a původ: kříženec druhu rodu Atalantia x pomerančovník Upavanskij, dovezený k nám od prof. Mamporii ze SSSR. Zajímavá rostlina se sladkou, jemně nakyslou chutí dužniny. U nás se začalo s jeho rozmnožováním koncem 80. let. V knize Citrusy – I od A do Z (J. Šamla – vydání říjen 1990) se uvádí: V počátečních zkušenostech pozorujeme keřovitý růst rostliny. Větve vyvázané do vodorovné polohy bohatě obrážejí. Četné květy, mnohdy po 4 až 5, se objevují v paždí téměř každého listu po celé délce větví. Jejich bohatství působí velmi dekorativně. Plody zploštělé, tvarem podobné mandarinkách, průměr cca 5cm, mají velmi tenké oplodí, oranžové, téměř bez Albena. Semencový sloupek dutý, dužnina oranžová, příjemné sladké chuti s jemným podílem kyselin. Rod Atalantia má 11 druhů a 3 variety.

ObrazekRoub jsem získala v říjnu 2008 z Moravce a naroubovala na podnož citrumela. Roub se ujal a rostl již po třech týdnech od naroubování. Rostlinu jsem zimovala na horní polici své zimní minizahrádky obýváku. Během března 2009 se vytvořil základ korunky.

Sesterská rostlina z 2. ujatého roubu je na slabší podnoži pomerančovníku (možná mandory?). Roub vyrašil rovněž již na podzim a na jaře 2009 pokračoval v růstu terminálního výhonu. Umístění této rostliny je totožné s hlavní rostlinou.



 

 

 

Citrumelo z Batumi

Popis a původ: je to kříženec mezi trifoliátou a grepem, pochází z výzkumného ústavu v Batumi.

ObrazekMoje rostlina byla zaroubována v dubnu 2003 na podnož chorvatské trifoliáty a je pěstována jako štíhlé vřeteno v nádobě, se zimováním ve skleníku. Je vzrůstná, listy velké trojčetné, neopadavé. Poprvé zakvetla v půli května 2006 (16 poupat), část květů byla přepylena meyerem, nechala jsem 3 plody, rostlina ještě postupně redukovala na jediný plod. Poupata narůstající v chladném prostředí mají zvenku narůžovělou barvu, což by svědčilo o příměsi dalšího druhu (pravděpodobně citroníku). Během července vykvetlo ještě dalších 6 poupat, ta však byla odstraněna. Po výstavě v Brně byla rostlina ponechána pro lepší vyzrání plodu na okně v bytě. Plod sám opadl při lehkém doteku 24.11., žlutý, zploštělý, 53x43mm. Oplodí silné, tl. 5mm, dobře loupatelné, typická grepová vůně. Dužnina žlutá, velmi šťavnatá, výrazné grepové chuti jen trochu kyselejší, bez příznaků chuti trifoliáty, dobrá, chutná. 8 drobnějších semen (spíš jako trifoliáty). Semena byla rozdělena do 2 skupin – 3 semena byla vyseta hned, 5 semen bylo dáno do mrazáku (-18°C) na 48 hod. Semena z mrazáku nevyklíčila, ta vysetá ihned jen 2, jedna rostlinka brzy poté odumřela. Druhá z rostlin byla na zimu ponechána ve skleníku a také nepřežila.

Obrazek

Na jaře 2008 je tohle citrumelo tradičně prvním citrusem, který se budí a nasazuje poupata po chladném zimování ve skleníku (resp. v poslední zimě 2007/2008 v okeníku, kde byl prověřen mrazem -6,5°C zcela bez poškození). Poupat je celkem 8 a jsou z vnější strany tentokrát velmi výrazně růžová. První rozkvétá již 28.4. a z něj (po přepylu meyerem) i dalších dvou poupat se nasazují plůdky. Další tři květy jsou pouze samčí.

ObrazekO měsíc později se z pozdějšího dokvětu nasazují další 3 plůdky. Během letnění přirůstá všech 6 nasazených plodů, rozdíl mezi 1. nasazeným plodem a posledními třemi je téměř 1cm na průměru plodu. Plody již počátkem září začínají žloutnout, ten největší z konce dubna má průměr 54mm (nejmenší plod z raně květnového kvetení 46mm), nejmenší plod (z pozdějšího kvetení) jen 42mm, proto při silném ochlazení uprostřed září přenáším v pokuse o ještě další nárůst plodů a jejich lepší vyzrání rostlinu do skleníku.

Obrazek

První plod samovolně odpadává 27.10. Je světle oranžový, hladký, 51x41mm, 55g. Je ponechán týden v chladničce. Oplodí v podstatě neloupatelné, dužnina žlutá, hořkokyselá, bez semen. 2. plod sklizen na výstavě (4.11.), při přepravě domů samovolně padá další plod. Oba byly oranžové, hladké, oplodí silné (cca 4,5mm, podobné grepu), špatně loupatelné, vůně trifoliáta. Plod sklizený na výstavě byl poměrně hořký a kyselý. Ten 3. plod měl rozměr 51x42mm, 57g, 6 špatně vyvinutých ploše kapkovitých semen (5x2 až 9x5/3,5mm), vliv trifoliáty pouze v oplodí (silice).

ObrazekO 4 dny později (8.11.) jsou předčasně sklizeny další malé plody (z 2. kvetení) kvůli zlomeným větvičkám. Oba se žlutým, neloupatelným oplodím tl. 2 až 3mm, průměr 50x46mm, 40g. Plody po rozříznutí žluté, s grepfruitovou vůní, středně šťavnaté, výrazná hořkost (dle manžela do čaje dobré), cca 15 malých semen. Poslední plod (největší z 1. kvetení) samovolně upadl 13.12. Oplodí sytě žlutooranžové (u stopky žluté, v místě čnělky oranžové), vůně trifoliáta, silné. Velikost plodu 63x53mm, váha 90g. Dužnina velmi kyselá, hořká, jedlá jen s notným sebezapřením (do čaje šla), se semeny, několik z nich vyvinutých. Semena byla vyseta, ale nevzešla.

Na jaře 2009 je až do počátku května rostlina bez nejmenších známek nějakého probouzení. Teprve ve 2. dekádě května se začínají na koncích horních větví objevovat poupata.

Tato odrůda je jednou z mých „kandidátek“ na pokus o venkovní pěstování (palmeta na zdi se zakrytím na zimu). Pokusné rostliny budou teprve množeny. I když … po ochutnávce plodů z r. 2008 vážně přemýšlím, zda má pěstování takového citrusu venku vůbec smysl. Možná bylo pro tu „brrrr“ chuť většiny plodů v r. 2008 na vině málo teplé léto (takové „nijaké“), možná i nevhodné opylení květů z 1. periody trifoliátou. Ale to zatím nemohu posoudit.


Karlik 1 

Popis a původ: zakrslý hybrid vzniklý ve VS v Soči je kříženec černomořské mandariny (Unshiu x C.leiocarpa), grapefruitu a kumkvatu. Své jméno dostal od F. M. Zorina. Zakrslý keř, na trifoliátě snáší až -10°C. Plody drobné, nakyslé, protáhlé, jedlé i s oplodím, které je sladší. Je velmi vhodný pro byt.

ObrazekRostlinu jsem koupila letos z Adava Velký Osek. Je roubovaná (zřejmě letos na jaře) na podnoži citrumela. Koncem srpna mírně přirůstá z letní růstové periody.

Je pěstována v nádobě, zimování ve skleníku s letněním na zahradě. V dubnu 2009 mírně přirůstá a nasazuje 2 poupata.



Poznámka na okraj: po bližším prohlédnutí rostliny (zejména foto na stránkách Adava) se zdá, že nejde o Karlik 1, ale spíše o Karlik 2

 

 


Karlik 2
Popis a původ: zakrslý hybrid vzniklý ve VS v Soči (kříženec černomořské mandariny unshiu, C.leiocarpa, grapefruitu a trifoliáty). Je velmi dekorativní, vysoce mrazuvzdorný (na trifoliátě krátkodobě až -16°C). Plody drobné, zploštělé, jedlé i s oplodím. Uvádí se vhodnost i pro byt.

ObrazekRouby jsem získala v dubnu 2005 ze skleníku na Kociánce – doslova „na poslední chvíli“, neboť strom v následujícím roce uhynul… Roubovala jsem na slabší semenáč trifoliáty. První rok (2005) narostlo jen několik lístků, ale již následující rok se vytvořila pěkná, kompaktní korunka. Po zimování ve skleníku (již v rok naroubování zcela bez problémů přestála rostlina mrazy -6°C) na jaře 2007 rostlina poprvé nakvetla (17 poupat), která postupně rozkvétala od 3. do 20.5. Ponechala jsem dva plůdky, rostlina si sama ještě provedla redukci na jeden plod. S narostlým a částečně vybarveným plodem byla součástí kolekce na klubové výstavě počátkem listopadu. Po výstavě byla umístěna na jižní okno domu k dozrání. Plod byl sklizen 29.12.2007. Byl světle oranžovozelený, zploštělý, 48x39mm, s jamkou v místě blizny, oplodí tenké (cca 2mm) dobře loupatelné, mírně lámavé. Dužnina tmavě oranžová, 8 nepravidelných, lehce oddělitelných segmentů, membrány velmi tenké, takřka neznatelné. Plod byl velmi šťavnatý, mírně sladký s vyšší, ale příjemnou nakyslostí, chutný. Přes zimu zůstává na okně nevytápěné místnosti.

ObrazekNa jaře 2008 velmi pěkně obráží a nasazuje 1 poupě. Poupě rozkvétá 30.5. a vytváří se plůdek, který během léta postupně přirůstá. Vzhledem k pozdějšímu kvetení i poměrně chladnému létu je plůdek ve srovnání s plodem předchozího roku ve stejném období znatelně menší (průměr 32mm).

 

 

 

 

 

ObrazekPlod je sklizen až při zimování ve skleníku 30.12.2008. Plod je velikosti 49x36mm, oplodí je světle oranžovožlutozelené, mírně uvolněné (puflé), dužnina světle oranžová, velmi šťavnatá, kyselejší, ale velice dobrá. Na jaře 2009 raší rostlina jen velmi sporadicky, bez nákvětu. Po zimě ve velmi dobrém stavu po předchozích 2 letech plodnosti odpočívá.

 


Obrazek

K této rostlině mám ještě druhou, sesterskou rostlinu (záložní), roubovanou v týž den na slabou podnož řízkované trifoliáty. Rostlinka zatím roste velmi sporadicky, extrémně zakrsle. V dubnu 2009 poprvé nasazuje poupata (7).

 



 

 

 

Slava Mičurina

Popis a původ: chiméra, vznikla z adventivního pupene v místě srůstu trifoliáty a pomerančovníku v Suchumi (práce prof. Mamporii). Nese známky pomerančovníku i trifoliáty, je do určitého stupně mrazuvzdorná. Listy má jednoduché i trojčetné, plody jedlé, malé, sladké a chutné.

U nás pěstované rostliny, o nichž víme, mají pouze jednoduché, pomerančovníkové listy a rostlina je tudíž (trochu nepřesně) zařazena k pomerančovníkům.

ObrazekRostlinu jsem dostala „do opatrování“ za účelem postupného opětovného rozšíření mezi naše citrusáře v červnu 2006. Je naroubována zřejmě na podnoži trifoliáty v r. 2004. Rostlina je podobná spíše pomerančovníku, listy má tmavě zelené, pouze jednoduché, zatím není po vlivu ponciru ani náznak. Poprvé kvetla (jediné poupě) v létě 2007, ale bez násady. Zatím roste velmi dobře. Na jaře 2008 pouze narašuje (bez poupat) a vytváří pěknou korunku.

Obrazek

 

 

 

V dubnu 2009 nasazuje četná poupata (cca 45), první 2 rozkvétají 5.5. Květy velmi připomínají pomerančovníkové.

 


 




Následující rostliny jsou zatím jen velmi malé a dosud nekvetly

Duncan sejanec

Popis a původ: panašovaná mutace grapefruitu odrůdy Duncan, vznikla v Soči jako náhodný semenáč. Panašování je zvláště výrazné na mladých listech a nedozrálých plodech. Tvar plodů, zbarvení dužniny i chuťové vlastnosti jsou shodné s odrůdou Duncan, je však plodnější a zřejmě i o něco ranější. Je vhodný jak do skleníku (na trifolátě), tak do bytu (na podnoži kubánského pomerančovníku nebo grepu). K nám byl dovezen v r. 1984 p. Urbanem.

Roub jsem získala v červnu 2005 v Moravci (původní rostlina u p. Urbana) a naroubovala na semenáč červeného grepu. Zatím skoro nepřirůstá (malý kořenový systém podnože). Listy ani na plném slunci při venkovním letnění nemají byť náznak nějakého panašování. V zimě 2008/2009 dochází k úhynu.

O pravosti odrůdy jsou jisté pochybnosti.


Soči I

Popis a původ: velmi zakrsle rostoucí, středně raná odrůda mandariny unshiu pochází z VS v Soči, k nám byla dovezena již v r. 1965.  Plody oranžové, dužnina velmi kvalitní, úroda je velmi bohatá, ale střídavá (ob rok.).

Tato odrůda byla u nás velice populární.

ObrazekRoub jsem získala v r. červnu 2006 a naroubovala na roční, velmi slabou podnož trifoliáty. Rostlina bez problémů přečkala zimu 2006/2007 i tu následující na parapetu okna, ale zatímní nárůst je velmi malý (dáno „velikostí“ a stářím podnože).

 












V září 2009 jsem si dovezla od p. Urbana několik dalších odrůd, dovezených z bývalého SSSR, a rozšířila sbírku o tyto rostliny

Jutzu  1 – 754 (VS Batumi), citroníky Krasnodarskij, Miestnyj (Šachridze) a Sulun (VS Gulripši) velmi plodný, silně remontantní, pomerančovník Tenkoslupkij (pupečný, Batumi), mandarinu Černomorskij (C. unshiu x shivamikan, Soči), Jubilejnyj, Turecká červená, m. unshiu Gruševidnyj, Kadorskij  (VS Soči), Kolchidskij (Gulripši), tangela Duncan  x Černomorskij (C. paradisi x mand. – VS Soči) a Duncan  x unshiu (C. paradisi x mand. – VS Gulripši) a Citranžkvat (VS Soči – Zorin) a z darovaných roubů mandariny Černomorskij, Kišiu a unshiu Suchumskij

V roce 2010 jsem dostala z Běloruska rouby dlouho sháněných odrůd: mandarina Anasseuli saadreo a citroník Kuzněrův, Iveria (která žel již po několikáté nevyšla) a citroník Udarnik a z Moravce grep Gruševidnyj.

Poslední rozšíření sbírky bylo opět od p. Urbana počátkem července 2011, když silně redukoval sbírku a rušil skleníky. Přímo z volné půdy mi vykopal starší, plodící rostlinu mandariny unshiu Mičurinec (Soči) a v nádobách mandariny unshiu Miyaga wase (verze Miyagawy ze Soči), Aeurelia a Raněspělyj  (Děrevo Družby Soči), citroník Sulún, Duncan x unshiu a grep Duncan panašovaný. K tomu (mimo jiné) i rouby Iveria a Turecká červená, které jsem naroubovala na několik podnoží především trifoliát.

Miestnyj ( Šachridze)

Popis: Jedná se o místní remontantní velmi plodný citroník ze Šachridze, dle literatury s velkými plody.

c.-ze-sachridze.jpgRostlinu jsem získala na podzim r. 2009 od p. Urbana. Byla roubována v dubnu 2009 na trifoliátě. Během roku 2010 přirůstala během jediné jarní periody a nasadila 7 poupat (1. rozkvetlo koncem června), která byla po odkvětu odstraněna. Rostlina bez nejmenších problémů přezimovala ve skleníku. Na jaře následujícího roku (2011) nasadila 27 poupat, která byla posléze zredukována na 4. 1. dvě poupata vykvetla 24.5. Nasadila ze všech květů, plody byly brzy zredukovány na jediný. Plod během roku při letnění na zahradě pomalu přirůstal. Počátkem října byla rostlina přenesena do skleníku a představena na klubové výstavě. Od listopadu je kvůli dorůstání a pozdějšímu dozrání plodu umístěna na parapet východního okna v domě. Plod stále pomalu přirůstá (XI. 2011).

 

 

 

Mičurinec

 

 

 

 

Popis a původ: mandarina unshiu, přivezená ze Soči v r. 1987. Má být velmi plodná.

micurinec.jpgRostlinu jsem dostala již starší v počátku července 2011 v Korýtkách, vykopanou z volné půdy skleníku (kam byla zasazena po letech v nádobě teprve několik let předtím). Je naroubovaná na trifoliátě, s převislou korunou výšky a šířky cca 1m a 6 plody, velikost cca 1,5cm. Rostlinu jsem zasadila do nádoby průměru 30cm a „přestavěla“ korunu na štíhlé vřeteno s terminálem dosahujícím výšky přes 1,5m, což se ovšem neobešlo bez poškození (žel i ulomení) částí větví při vyvazování. Korunu jsem zastříhla a zredukovala dobře o třetinu, což bylo s ohledem na radikální změnu podmínek (a zřejmě i poškození některých kořenů) celkem žádoucí. Nakonec jsem ji postavila na zahradu do přistínění pod strom. Přesazení se podařilo bez problémů, rostlina sice (včetně plůdků) celé léto stála, ale plůdky udržela a ty v konci léta začaly pomalu přirůstat. Přes dlouhý teplý podzim a umístění po výstavě (od konce října) v okeníku nestačily dorůst a v půli listopadu se začínaly zbarvovat do žlutozelené. Pokusně jsem při ukončení vegetace sklidila 1 plod – 23.11. Velikost 45x38mm, váha 39g, oplodí zeleno nažloutlé, přilehlé, lámavé, hůře loupatelné, tl. 3mm, hodně silic, dužnina sv. oranžová, bez semen, 8 segmentů se silnými membránami, méně šťávy, chuť ale výborná, sladkokyselá. Bylo zřejmé, že plody s klesající teplotou musely předčasně ukončit růst.

Jsem opravdu velmi zvědavá, jaké budou plody v mých podmínkách – letošek byl velmi nadějný.


Poznámka na závěr:

Ve sbírkách našich pěstitelů byly i další odrůdy z bývalého SSSR.  Mezi pěstovanější patří např. mandariny Soči II, Sočinskij 23, Ranyj, Mičurinec, Jubilejnyj, Abchazuri saadreo, pomerančovník Ordo, grapefruit Bezsemjanyj, Gulripšskij, citroníky Jubilejnyj (hybridní), Majkopskij, Nucelární č. 100 a další.

 

 


 


 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA