Pomerančovníky pigmentované (krvavé)
U nás nejčastěji pěstovanou pigmentovanou odrůdou byl italský pomerančovník Tarocco. Pěstoval se obvykle ve volné půdě skleníku, ale v našich podmínkách (zřejmě kvůli světelnému spektru) nedosahoval pigmentace buď žádné, nebo jen velmi slabé.
Já se ve svém pěstování krvavým odrůdám pomerančovníků dlouho vyhýbala, jedinou výjimkou, o niž jsem se pokusila, byl Korolok batumskij – ovšem tato odrůda jen z toho důvodu, že patřila mezi častěji u nás pěstované kultivary, dovezené z bývalého SSSR, které jsem se snažila u nás v pěstování zachránit. Důvodem mého nezájmu byla hlavně „nic moc“ chuť i špatná loupatelnost malých, temně krvavých pomerančů, které se u nás v obchodech sporadicky objevily již v 70. a 80 letech minulého století (snad i dříve, ale to si již moc nepamatuji). A docela mne zklamal i ten Korolok, tak jsem to s dalšími pigmentovanými odrůdami zkusila až deset let po začátku nového tisíciletí.
Korolok batumskij
Byl mojí první pigmentovanou odrůdou – píši o něm v článku o odrůdách z bývalého SSSR
Moro
Popis a původ: odrůda pochází ze Sicílie. Jedná se o krvavý, velmi plodný kultivar, patřící k nejranějším pigmentovaným pomerančovníkům. Středně vzrůstný strom, později nastupující do plodnosti, má sklon ke střídavé plodnosti. Plody atraktivní, ve shlucích, menší až středně velké (170 až 210g), oplodí tmavě oranžové, dužnina s vínově červenými pruhy až do fialova, vybarvuje již v listopadu, dozrává od září do ledna (Sicílie), je velmi šťavnatá s výrazným aroma a na počátku sklizně s vyšším podílem kyselin. Ponecháním na stromě se kvalita plodů zlepšuje. Odrůda vhodná pro pěstování v zimních zahradách nebo v bytech (pro dobrou pigmentaci potřebuje chladné zimování).
Roub jsem získala v srpnu 2008 a naroubovala na slabou podnož trifoliáty. Vývoj rostliny v nejbližších několika letech odpovídal velikosti podnože a byl velmi pomalý. Rostlina byla zimována v temperovaném skleníku a letněna na zahradě.
Tarocco
Tato odrůda je v současnosti pěstována v mnoha klonech, lišících se jak pigmentací, tak dobou dozrávání i chutí. Pěstuji ji ve 2 klonech – ranné T. Tapi a pozdější T. galici
Tarocco galici
Roub jsem si dovezla v r. 2010 z Moravce a počátkem července jej naroubovala na podnož trifoliáty s mezištěpováním neznámým pomerančovníkem.
První poupata – pouze 4, rostlina nasadila v r. 2013 s rozkvětem prvních 2 poupat 18.6. Nasazený 1 plod se udržel až do zralosti. Rostlina byla s ještě zeleným a ne zcela dorostlým plodem zimována v nevytápěné zahradní chatě, kde plod přes zimu ještě slabě dorůstal. Světle žlutý se zelenými skvrnami zůstal na rostlině i přes léto na zahradě. V konci podzimu se s poklesem ranních teplot začal vybarvovat do tmavě oranžové barvy a opadl počátkem listopadu. Plod byl velice přetažený, oplodí tl. cca 5mm, dužnina sušší, oranžová, bez náznaku silnější pigmentace, chuťově nic moc. Na posouzení kvality plodů v mých podmínkách si budu muset počkat až k další plodnosti. V r. 2014 rostlina díky držení plodu byla s minimálními přírůstky. V r. 2015 po zimě ve skleníku uspokojivě přirostla, ale nasadila jen jediné poupě, po odkvětu uražené. Takže bude i letos jen odpočívat a přirůstat.
Tarocco Tapi
Popis a původ: odrůda je přirozenou mutací odrůdy Tarocco. Pochází z Itálie z okolí Syrakus. Jedná se o velmi vrůstný, rozložitý, trnitý a velmi plodný strom s poměrně ranným dozráváním.Plody obvejčité, středně velké (cca 220g) s malým krkem, oplodí jemně drsné, oranžové (malá antokyanová pigmentace), dužnina sytě oranžová s průměrnou pigmentací, velmi šťavnatá s příjemnou chutí a nižší kyselostí, bez semen.
Odrůdu jsem získala v Brně v r.2007. Je roubovaná v březnu r. 2006 na podnoži citranže Carrizo. Jako většina rostlin na této podnoži koruna velmi pěkně přirůstala, ale na první poupata jsem si počkala docela dlouho.- poprvé kvetla až v r. 2012, nasadila 17 poupat s rozkvětem od 9. do 16.5., ale bez násady. Následující rok již bylo kvetení docela bohaté, 73 poupat, ovšem 1. poupě rozkvetlo až 30.5. Po redukci nasazených plůdků (rostlinou i mnou) dva ponechané plody nestačily přes léto vůbec narůst, tak jsem rostlinu kvůli místu nechala zimovat ve skleníku, kde oba plůdky zmrzly.
Plodů jsem se dočkala z květů v r. 2014. Rostlina nasadila 30 poupat, první rozkvetlo opět až na konci května a ostatní během první půle června. Z nich se nasadily 4 plody, které jsem v očekávání možné samoredukce všechny ponechala. Plody během léta utěšeně přirůstaly, rostlina trochu také, tak jsem ji poprvé představila v říjnu na výstavě v BZ. Na zimu byla rostlina umístěna v hale, kde plody nejprve ještě během zimy přirůstaly, v březnu 2015 začaly ztrácet svoji zelenou barvu a začínaly žloutnout. Když jsem vynášela koncem dubna rostlinu letnit, byly plody stále ještě na ní – velké, světle žluté, ale v chladnějším prostředí zahrady pozvolna nabývalo oplodí alespoň zlatavé barvy. První plod jsem sklidila (na zkoušku) 17.5.2015. Byl žluto-oranžový, na blizně oranžový, mírně zploštělý, průměru 81x75mm, váha 271g, oplodí jemně zrnité tl. 4mm, dobře loupatelné. Dužnina tmavě oranžové barvy s krvavými skvrnami u oplodí, středně šťavnatý, méně chuťově výrazný ale velice chutný, s nižším podílem kyselin, bez semen. Zbylé 3 plody jsem sklidila až počátkem června (5.6., nechávala jsem je kvůli televiznímu natáčení) s rozkrojením (a následnou degustací) největšího plodu přímo před kamerou. Plod mne po rozkrojení velice mile překvapil: stejně jako první plod měl sytě oranžovou dužninu s krvavými skvrnami po obvodu u oplodí a velmi sladkou chuť s malým podílem kyselin, šťavnatý, aromatický. 3. plod jsem darovala – vážil 183g, 4. plod 180g – na jeho ochutnání ještě čekám. Plody se jistě mohly (a měly) sklízet mnohem dříve, ale i takto silně přetažené byly skutečně moc dobré.
Pěknou 1. sklizní i teplejším zimováním nebyla rostlina nijak vyčerpaná – již v příštích dnech začala bohatě narašovat novým obrostem a jsou viditelná i poupata. Jejich rozkvět ale lze předpokládat až během července, tak budu zvažovat, zda nechat rostlinu letos plodit a nebo raději odpočívat se zimováním ve skleníku.
Momentálně (r. 2015) mám ve sbírce ještě odrůdu Sanguinello. Je naroubována z července 2011 na 2 větvích stromu s několika krvavými odrůdami pomerančovníku. Kvetla poprvé v r. 2014, nasadila 7 poupat s rozkvětem prvních dvou 16.5.2014, ale vzhledem k malé velikosti roubu byly po odkvětu nasazené plůdky odstraněny.
Náhledy fotografií ze složky Pigmentované (krvavé)