Řízkování
V posledních letech (v podstatě z pohodlnosti) používám koupený práškový stimulátor (R AS-1) s nímž mám také velice dobré výsledky. Množitelský substrát ovšem používám stále „nevhodný“ ze směsi zeminy pro pokojové rostliny a rašeliny (cca 1:1) s přídavkem asi 10% písku, 5% agro perlitu a popela z větví ovocných stromů, spálených na zahradě. Řízkuji celý rok, v zimě mívám množárny (teď používám plastové krabice od 1kg balení KIWI, zavázané do většího mikrotenového sáčku) na 1 cm silném pruhu polystyrenu na topení, mimo topnou sezónu na polici u JZ francouzského okna výběžku obývacího pokoje. Velice uspokojivě mi koření trifoliáty (cca 70% - ty koření nejrychleji), citrumela (asi 90%) a bougenvilley (skoro 100%). S citroníky mám kupodivu výsledky mnohem horší (max. do 50%), ale u nich může být chyba již v malé růstové vitalitě dosud řízkovaných rostlin.
V množárně nechávám zakořeněné řízky vzhledem k v podstatě normálnímu obsahu živin v substrátu nejméně 2 měsíce, ale běžně i půl roku (při řízkování koncem léta a na podzim) – kořeny tak mají možnost řádně zesílit a riziko poškození přesazováním a zvykáním si na nový substrát je minimální.
Vyzkoušela jsem před časem i tekutý stimulátor, ale z vyzkoušených prostředků byly s ním mé výsledku nejhorší (skoro jsem nepoznala rozdíl mezi stimulátorem ošetřenými a neošetřenými řízky).
Na základě výsledků mých osobních zkušeností v mých podmínkách mohu konstatovat:
- při použití práškového stimulátoru je dobré namočit konec řízku (u citrusů celý seříznutý konec v délce cca 1cm, u ostatních rostlin min. 0,5cm) do vody – používám vodu bez chlóru pro zálivku ať již dešťovou či odstátou 24 hod. z vodovodu a poté do práškového stimulátoru s oklepáním přebytků prášku
- do substrátu udělat předem „jamku“ – jedná se o otvor v substrátu hloubky cca 2 až 2,5cm na vložení řízku, aby při vkládání nedošlo k setření stimulátoru zeminou – používám buď špejli nebo u slabších řízků tenkou větvičku popř. i příslušný řízek před omočením ve vodě
- řízky zapichovat do substrátu ve vzdálenosti min. 2,5 až 3cm od sebe „na šach“ s následným řádným přitlačením substrátu kolem řízku tak, aby kolem řízku nebyla vzduchová dutina, a zalitím
- na dno krabice vkládám pro zakrytí otvorů ve dně buničitou vatu nebo 2 až 3 vrstvy toaletního papíru, na něj pak 15 až 20mm silné lože z písku popř. agro perlitu – při této drenáži nejsou problémy s přemokřením substrátu hojnější zálivkou pro vyšší vzdušnou vlhkost (uzavřený mikrotenový sáček)
- nemá valný smysl pokoušet se řízkovat ze špatně rostoucích rostlin – takové rostliny mají velmi málo růstových hormonů, tudíž nemohou ani uspokojivě zakořeňovat. A pokud zakoření, pak stejně špatně rostou, kořenový bal je malý a nejspíše při první pěstitelské chybě uhynou
Práškový stimulátor popř. popel a zeminu s přídavkem popela používám i v případě rozsáhlejšího poškození kořenů např. žížalami či uhnitím. V tomto případě odstraním poškozené kořeny až na zdravé části a obnažené kořeny „omáchám“ v popelu. Zároveň seříznu i korunu rostliny a to o takovou část, o jakou bylo nutné zredukovat kořenový systém. Pokud nemám k dispozici popel, ošetřím pouze konce seříznutých silnějších kořenů stimulátorem. Po zasazení do zeminy s podílem popele a přídavkem písku rostlinu zaliji a přemístím podle ročního období buď do stínu pod stromem na zahradě popř. do skleníku nebo ji zaváži do většího mikrotenového sáčku, jehož jeden roh nechám svěšený s trochou vody pro vyšší vzdušnou vlhkost v sáčku
Letos jsem začala zkoušet řízkovat do rašelinových tablet, ale zkusila jsem jen 4 řízky (pomerančovník citrumelo a dvě trifoliáty) a výsledky byly nulové.